Rozsáhlý požár skladu ve Zlíně ukázal, jak velkou hodnotu mohou firmy soustředit na jediném místě. Správně nastavené pojištění přitom nemá řešit pouze cenu zničeného zboží. Stejně důležité je myslet na výpadek příjmů, pokračující provozní náklady a dobu, po kterou se firma bude ze škody zotavovat.
Požár výškové budovy v areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně zasáhl sklady několika společností. Média následně informovala, že mezi postiženými firmami byly například značky Alpine Pro a Vasky, které měly v objektu uskladněné zboží ve velmi vysoké hodnotě.
Neznáme konkrétní obsah pojistných smluv jednotlivých společností ani rozsah pojistného plnění, které mohou obdržet. Událost však přináší důležité poučení pro všechny podnikatele, kteří drží větší zásoby nebo jsou na jejich dostupnosti existenčně závislí.
Nestačí totiž mít zásoby pouze „nějak pojištěné“. Rozhodující je, zda jsou pojištěné správně, v dostatečné výši, na všech místech, kde se skutečně nacházejí, a zda pojistná ochrana počítá také s následným výpadkem provozu.
„Zlínský požár může být pro firemní pojištění i pro práci pojišťovacích makléřů velmi důležitým zdrojem poučení. Je to dobrý důvod znovu otevřít pojistné smlouvy firem s podobným profilem podnikání a ověřit, zda skutečně odpovídají jejich dnešní situaci,“ komentuje Ivan Špirakus, generální ředitel INSIA a předseda Asociače českých pojišťovacích makléřů.
Ivan Špirakus, generální ředitel INSIA a předseda České asociace pojišťovacích makléřů
Účetní stav k jednomu dni nemusí stačit
Zásoby bývají v pojistných smlouvách někdy nastavené podle účetního stavu k určitému datu, podle orientačního odhadu nebo podle limitu sjednaného před několika lety. Taková částka ale nemusí odpovídat skutečné hodnotě zboží, které se ve skladu nachází v nejexponovanější části roku.
Pojistná částka by měla vycházet z maximální očekávané hodnoty zásob, která se může během pojistného období nacházet v pojištěných místech.
Je proto potřeba zohlednit například:
- sezonní naskladnění,
- růst firmy,
- změny nákupních cen a měnových kurzů,
- dopravu, clo a další pořizovací náklady,
- zásoby v externích skladech,
- zboží na cestě,
- zásoby umístěné na více provozovnách,
- cizí zboží převzaté firmou nebo vlastní zboží uložené u třetí osoby.
Pokud je pojistná částka nižší než skutečná pojistná hodnota, vzniká riziko podpojištění. Pojistitel pak může pojistné plnění krátit.
U sezonního zboží je toto riziko obzvlášť výrazné. Hodnota skladu může být před zahájením hlavní prodejní sezony několikanásobně vyšší než v jiných měsících. Pojistná smlouva proto musí pracovat s reálným maximem, nikoli pouze s průměrem nebo okamžitým účetním stavem.
Nákladová hodnota není totéž co prodejní cena
Při pojištění zásob je důležité rozlišovat mezi hodnotou samotného zboží a výnosem, který měla firma jeho prodejem získat.
U nakupovaného zboží se pojistná hodnota obvykle stanovuje podle pořizovací ceny, případně včetně dopravy, cla a dalších souvisejících nákladů. U vlastní výroby se vychází z vlastních výrobních nákladů, tedy například z ceny materiálu, přímé práce a odpovídající části výrobní režie.
Prodejní cena však obsahuje také obchodní marži. Tu samotné pojištění zásob zpravidla nenahradí.
Pokud tedy firma přijde o zboží, které plánovala prodat například za 100 milionů korun, neznamená to automaticky, že stejnou částku dostane z majetkového pojištění. To se řídí oceňovacím základem sjednaným v pojistné smlouvě.
Rozdíl mezi nákladovou a prodejní hodnotou je potřeba řešit především prostřednictvím pojištění přerušení provozu.
Zásoby představují nákladovou hodnotu. Marže, fixní náklady a ušlý hrubý zisk patří do pojištění přerušení provozu.
Prodejny zůstávají otevřené, ale nemají co prodávat
Zničení skladu neznamená pouze ztrátu fyzického zboží. Může spustit řetězec dalších ekonomických dopadů.
Firma nemá co dodat zákazníkům nebo distribuovat do svých prodejen. Přesto musí dál platit zaměstnance, nájemné, energie, leasingy, informační systémy, marketing, úvěry a další fixní náklady.
Právě to je zásadní zejména u společností, které provozují rozsáhlou maloobchodní síť. Samotné prodejny mohou zůstat nepoškozené a otevřené, ale bez zboží nevytvářejí potřebné tržby.
„Totální škoda centrálního skladu nemusí znamenat jen ztrátu zásob. Prodejny najednou nemají co prodávat, ale firma dál platí nájemné, zaměstnance a všechny ostatní provozní náklady. Právě tady se ukazuje, že samotné majetkové pojištění nemusí být dostatečné,“ doplňuje Ivan Špirakus.
Tento problém se netýká pouze maloobchodních řetězců. Významné riziko představuje také pro:
- e-shopy,
- distributory,
- výrobce závislé na materiálu a polotovarech,
- firmy s jedním centrálním skladem,
- podniky se sezonními kolekcemi,
- společnosti s dlouhými dodacími lhůtami.
Co může řešit pojištění přerušení provozu
Dobře nastavené pojištění přerušení provozu může firmě pomoci nahradit finanční ztrátu vzniklou v důsledku pojištěné majetkové škody.
Podle konkrétního rozsahu smlouvy může zahrnovat například:
- ušlý hrubý zisk,
- pokračující fixní náklady,
- mzdy zaměstnanců,
- nájemné provozoven,
- mimořádné náklady na náhradní sklad,
- expresní dopravu nového zboží,
- dočasnou výrobu nebo skladování u jiného dodavatele,
- náklady na přesun distribuce,
- další výdaje směřující ke zkrácení výpadku.
Klíčové je, aby pojištění skutečně reagovalo také na škodu na zásobách. Přerušení provozu není důsledkem pouze požáru výrobní linky nebo celé provozovny. Stejně závažný může být výpadek způsobený tím, že firma přišla o materiál, hotové výrobky nebo svou hlavní sezonní kolekci.
„U pojištění přerušení provozu je potřeba přemýšlet i nad situací, kdy firma nepřijde o výrobní linku nebo prodejny, ale o zásoby. Bez nich nemůže prodávat, vytvářet marži ani financovat svůj běžný provoz," dodává Ivan Špirakus.
Jak dlouho bude obnova skutečně trvat?
Jedním z nejdůležitějších parametrů pojištění přerušení provozu je doba ručení. Ta určuje období, za které může pojišťovna nahrazovat vzniklou finanční ztrátu.
Nestačí přitom odhadnout, za jak dlouho se podaří pronajmout nový sklad. Firma musí zvážit celý proces obnovy:
- Kdy bude možné přesně zjistit rozsah škody?
- Za jak dlouho se podaří zajistit náhradní prostory?
- Jak dlouhé jsou dodací lhůty dodavatelů?
- Je možné stejné zboží znovu vyrobit?
- Jsou dostupné potřebné materiály a výrobní kapacity?
- Jak dlouho potrvá doprava, proclení, kompletace a distribuce?
- Nepropadne mezitím hlavní prodejní sezona?
- Za jak dlouho se tržby vrátí na původní úroveň?
U módního, sportovního nebo jiného sezonního zboží může firma přijít o celou obchodní sezonu, i když nové zásoby dorazí za několik měsíců. Zákazníci už mohou nakoupit jinde a náhradní zboží může dorazit v době, kdy po něm nebude odpovídající poptávka.
Doba ekonomického zotavení proto může být výrazně delší než samotná fyzická obnova zásob.
Jeden centrální sklad znamená vysokou koncentraci rizika
Zlínský požár také připomněl riziko soustředění velké hodnoty na jednom místě. Jedna událost může během několika hodin zasáhnout zásoby více firem a ochromit jejich distribuci.
Rozdělení zásob mezi několik míst může dopad škody snížit, není však možné ani ekonomicky výhodné pro každou firmu. O to důležitější je přesně vědět:
- kolik majetku je v každé lokalitě,
- zda jsou všechny lokality uvedené ve smlouvě,
- jaké limity platí pro jednotlivá místa,
- zda pojištění zahrnuje externí sklady,
- kdo nese riziko za zboží uložené u logistického partnera,
- zda smlouva počítá s krátkodobým zvýšením zásob.
Samotné pojištění budovy sjednané jejím vlastníkem navíc automaticky nechrání zásoby nájemce. Každá firma musí řešit pojištění svého majetku, odpovědnosti i následného přerušení provozu samostatně.
Pět otázek, které by si měla položit každá firma
Zlínský požár je důvodem zkontrolovat pojistnou smlouvu dříve, než podobná událost nastane.
1. Odpovídá pojistná částka maximální hodnotě zásob během roku?
Nikoliv pouze dnešnímu, průměrnému nebo účetnímu stavu k jednomu konkrétnímu dni.
2. Jsou pojištěna všechna místa, kde se zásoby nacházejí?
Včetně externích skladů, logistických center, zboží na cestě nebo zásob uložených u třetích osob.
3. Je správně nastavený způsob ocenění zásob?
U nakupovaného zboží včetně souvisejících pořizovacích nákladů, u vlastní výroby podle doložitelné výrobní kalkulace.
4. Zahrnuje smlouva pojištění přerušení provozu po škodě na zásobách?
Nejen po poškození budovy nebo výrobního zařízení.
5. Je doba ručení dostatečně dlouhá?
Musí odpovídat skutečné době doplnění zásob, obnovy distribuce a návratu tržeb na původní úroveň.
Nejde jen o to mít pojistku
Pojistná smlouva uzavřená před několika lety nemusí odpovídat dnešní hodnotě zásob, počtu provozoven, růstu tržeb ani aktuálním dodacím lhůtám. Riziko se mění společně s firmou.
Proto je potřeba smlouvu pravidelně aktualizovat a neřešit pouze celkovou pojistnou částku. Důležité jsou také limity pro jednotlivé lokality, správný způsob ocenění, sezonní výkyvy, rozsah pojištění přerušení provozu, délka doby ručení a krytí mimořádných nákladů.
„Firmy by neměly čekat až na vlastní škodu. Právě události, jako je požár ve Zlíně, jsou příležitostí ověřit, zda mají pojistnou ochranu nastavenou podle skutečného rozsahu podnikání a zda by jim pojištění pomohlo nejen nahradit zničený majetek, ale také přežít následný výpadek,“ upřesňuje Ivan Špirakus.
Rozsáhlé škody připomínají nepříjemnou skutečnost: firma nemusí skončit proto, že přišla o sklad. Může skončit proto, že po jeho ztrátě nemá dostatek prostředků na období, kdy neprodává, ale všechny její náklady pokračují.
Dobré firemní pojištění proto nechrání jen majetek. Pomáhá firmě zvládnout také dobu, kdy svůj majetek nemůže využívat k podnikání.
Potřebujete poradit s pojištěním nebo se chcete přidat k INSIA? Neváhejte nás kontaktovat.
