15. března 2018 | Rubriky: Blog | Pojištění občanů | INSIA lidé a trendy
Statistiky uvádějí, že počet případů pracovní neschopnosti za uplynulých deset let klesl na polovinu. Znamená to, že marodíme méně nebo za snížení počtu nemocných mohou změny v legislativě?
Nemocenská nahrazuje výpadek příjmu v případě pracovní neschopnosti. Patří do systému nemocenského pojištění. Pracovní neschopnost znamená finanční zátěž nejen pro nemocného, ale i pro celou rodinu.
ČSSZ vydala v roce 2016 na nemocenské dávky bezmála 17 miliard korun. O rok dříve bylo vyplaceno
15,43 miliardy a v roce 2014 pak 13,88 miliardy. Výdaje rostou nejen kvůli delší době
rekonvalescence nebo mírně rostoucímu počtu lidí v pracovní neschopnosti, ale také díky zvyšování
dávek. Hranice pro stanovení základu příjmu se totiž rovněž každoročně zvyšují.
V roce 2016 bylo každý den v pracovní neschopnosti v průměru 39 zaměstnanců z tisíce.
Absolutní počet případů pracovní neschopnosti narostl meziročně o 3 % na 1,56 milionu případů.
Počty případů pracovní neschopnosti jsou ale v posledních letech poměrně stabilní.
Mnohem výraznější skok byl zaznamenán po roce 2007, kdy přestaly být (od 1. ledna 2008) hrazeny
první tři dny nemocenské a znatelně se snížila výše dávek vyplácených z nemocenského pojištění.
Zatímco ještě v roce 2007 připadalo na 100 tisíc pojištěnců přes 60 tisíc případů pracovní
neschopnosti, v roce 2009 počet případů klesl na zhruba 35 tisíc na 100 tisíc pojištěnců.
Údaje pro rok 2014 nebyly zveřejněny.
Pro zajímavost: Dohromady Češi za rok 2016 promarodili přesně 66 027 258 dní (což je téměř 181
tisíc let). Pokud bychom tyto dny rovnoměrně rozpočítali na všechny obyvatele v produktivním věku,
na každého z nich by vycházelo 9,5 dne na nemocenské. V roce 2016 trval jeden případ pracovní
neschopnosti v průměru 42 dnů.
Kromě nově zavedené dávky na otcovskou poporodní péči se týkají především vyššího
nemocenského při dlouhodobé nemoci. Nově se od 31. kalendářního dne trvání pracovní
neschopnosti bude vyplácet 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. dne pak 72 % denního
vyměřovacího základu. Dosud šlo pouze o 60 %.
Co se týká předsevzetí žít zdravěji, máme my Češi co dohánět, upozorňují odborníci. Podle
posledního srovnání zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsme téměř na
chvostu žebříčku v pojídání zeleniny a ovoce, v míře pohybových aktivit jsme také hluboko pod
průměrem zemí této organizace. Způsob, jakým žijeme, se stále více promítá v ceně pojištění.
Jak velký bude váš propad příjmu si můžete spočítat jednoduše zde.
Celý článek textu
Zdroj: ceskovdatech.cz